Stabilizované dřevo

 Proces stabilizace


Za střídání velmi vysokého tlaku a podtlaku dochází k proniknutí speciální pryskyřice do celého objemu špalíku. Následnou polymerací dojde k stabilizování dřeva. Stabilizační pryskyřice se navíc může barvit speciálními pigmenty. Zpracované dřevo tak můžete ozvláštnit netradičním zbarvením. Takto zpracované dřevo s oblibou používají výrobci nožů, kulečníkových tág, šperkaři, výrobci exklusivních per a propisovacích tužek. Využívá se ale i na botky, střenky a pažbičky zbraní.

 

Co stabilizace udělá se dřevem


Zvýší se hmotnost stabilizovaného špalíku o 20 – 150 %, podle druhu a stavu dřeva (porézní dřevo jako javor spalted (napadený hnilobou) přijme daleko více pryskyřice než husté a tvrdé druhy dřev, jako je např. Eben).
Dojde k zpevnění a zvýšení tvrdosti materiálu. Velmi výrazně se sníží možnost, že dřevo bude dále pracovat. Stane se taky více odolné proti vlhkosti a vodě.
Nasákavost stabilizovaného dřeva je téměř nulová - do cca 2%. Nasákavost je závislá od druhu stabilizovaného dřeva a od toho kolik pryskyřice dřevo pojme.
Dojde k uvolnění napětí ve dřevě a k minimalizaci nebezpečí, že by vlivem okolních podmínek mohlo dojít k jeho deformaci a sesychání.
Jaké dřevo se dá stabilizovat
Nejlépe se stabilizují měkké dřeviny, popřípadě dřeva napadané hnilobou a houbami. A to proto, že pojmou velké množství pryskyřice. Některé druhy dřevin se však stabilizují velmi obtížně. Zejména ty dřeviny, které mají velký obsah pryskyřic či olejů - např. oliva a cocobolo nebo vysoce tvrdá dřeva. Tvrdší druhy dřeva mají velmi husté vlákna a tím i méně prostoru kam může stabilizační pryskyřice vniknout. Hustá vlákna pak slouží jako filtr, a při stabilizaci barevnou pryskyřicí se barva přes tyto vlákna přefiltruje. Do hloubky dřeva pak pronikne jen pryskyřice, takže nedojde k probarvení do hloubky tak jako u měkčích dřevin.